Vzhůru k Otci

Mše svatá nástroje

Poznámka:

¹⁸Je možné texty recitovat, zpívat nebo kombinovat recitaci se zpěvem. Může se také rozdělit do čtyř rolí:
předmodlívající se - K, dva sbory: levá a pravá strana - L a P všichni společně - V

Vstup

K:	¹⁹Ty, Otče, jsi nás vyvolil a v Kristu sobě zasvětil jak nástroj, sémě, světlo, kvas pro vykoupení světa zas.
V:	²⁰Abychom s Marií spojeni přemohli ďáblovo běsnění.
K:	²¹Ty nekonečně velký jsi, nad zemí trůníš, nebesy, vše řídí se vždy slovem tvým a slouží tobě s klaněním.
V:	²²I s námi, Pane, čiň, co chceš. Vůli tvou chceme, se nechat vést.
K:	²³Ty všemocný jsi, my jen nic, a ty nám s láskou přec jdeš vstříc. Však toto nic se vzbouřilo a plán tvůj hříchem zkřížilo.
V:	²⁴Byli jsme spásy tak překážkou. Viz naši lítost teď upřímnou!
K:	²⁵Jít vlastní cestou chtěli jsme, nehleděli na přání tvé. Vzdálili jsme se od tebe a uráželi jméno tvé.
V:	²⁶S lítostí známe se k vině své. Pro Syna odpusť nám, prosíme.
K:	²⁷Tvým vlastnictvím jen chceme být, svou lásku tobě zasvětit. Pak Ježíš žít vždy bude v nás, vést duše k spáse v každý čas.
V:	²⁸V něm chceme s Marií světem jít a tvoje království rozšířit.
K:	²⁹Pošli nám Ducha Kristova, ať světu vzejde obnova. Dej, aby Schönstatt - Boží stát se nebi mohl podobat.
V:	³⁰Ať láska vždycky tam vítězí, pravda a právo jen vládnout smí.

Kyrie

K:	³¹Smiluj se, Otče, v lásce své, sejmi z nás hříchy, prosíme!
L:	³²Beránku Boží, Ježíši, obnov svou oběť na kříži!
P:	³³Přesvatý Duchu, světu zjev, že plnost spásy v tobě je!

Gloria

K:	³⁴Buď tobě, Bože, chvála, čest, tvá vláda nad vším tvorstvem jest! Zem, vesmír plní poslušně řád, jejž jim dalo slovo tvé!
	³⁵Ty, Otče, se nám vydáváš a za dar lásky podáváš sám sebe zcela v Synu svém, ve Svatém Duchu zplozeném.
	³⁶Tak v sobě sám jsi dokonán; jsi nekonečná Láska sám. A Láska Syna poslala, aby všem spásu zjednala.
L:	³⁷Tvůj Syn si z Matky tělo vzal a z lásky člověkem se stal. Ty žádal jsi, by prolil krev, On, který naším dobrem je.
P:	³⁸Pak před smrtí nás z lásky zval pod kříž, kde Matku svou nám dal. Ta branou je nám v nebes říš, vše rychle vede k Bohu blíž.
L:	³⁹Je vroucně s Kristem spojena, s Ním též přemáhá satana a vítězným Znamením je, jež tiší všechny rozbroje.
P:	⁴⁰Nás láska s Kristem spojuje. Na dlouhé cestě životem je pro nás síly pokrmem.
L:	⁴¹Chceš v lásce spásu dokonat, své Slovo námi zvěstovat. Kéž žijem jen pro dílo tvé – z nás učiň věrné nástroje.
P:	⁴²Jen láska tvá svět stvořila a zákon do něj vložila, jenž vede vzhůru k nebi nás, do tvého srdce v každý čas.
L:	⁴³Tvé lásky pramen mocný je a zem i vesmír zvlažuje vždy jeho světlý, teplý proud. On zve nás v tobě spočinout.
P:	⁴⁴Čest, lásku přijmi, poklonu, ty, Otče, Synu na trůnu, též Duchu, plný svatosti, teď i pak v celé věčnosti. Amen.

Oration (modlitba po Gloria)

K:	⁴⁵Ty, Otče, sám nás posíláš a Spasiteli nás podáváš jak nástroj k duší obnově. On skrze nás je k tobě zve.
L:	⁴⁶Ve stopách Panny Marie, jež naší Matkou, Paní je, chcem život svůj dát na oltář, ať zjeví se tvé lásky zář.
	⁴⁷Dej, ať jsme vždycky hotovi pro výzvu lásky Kristovy. Jí pokorně se snoubíme a radostně všem sloužíme.
P:	⁴⁸Ty s námi rozdrť hada zas, jenž duše ničí v každý čas, jenž všude seje nepokoj a kde je mír, tam vnáší boj.
	⁴⁹Ať Ježíš kráčí světem v nás, vše podrobí své lásce zas. Ty jeho božským způsobem buď milován a oslaven. Amen.

K epištole

K:	⁵⁰Tys, Otče, poslal Syna v svět, on zástavou tvé lásky jest a z lásky stal se člověkem, v chudobě přišel v naši zem.
	⁵¹Jen z lásky nabízí se zas v obětní pokrm zde pro nás. Chce mezi námi trůn svůj mít a na blízku nám stále dlít.
	⁵²Z lásky také v Slovu svém působí, dál žije v něm. Je věčná Pravda, božství chrám, žár lásky, světla oceán.

K evangeliu

K:	⁵³Tvé slovo, Otče, proniká jak meč do srdce, do nitra a duše ohněm vytříbí, je k vnitřní změně připraví.
	⁵⁴Až ke kořenům bytí jde vždy mocné, tvůrčí slovo tvé. Nás soudí, duši dobývá, a dává sílu, lásky žár.
	⁵⁵Jak kladivo, jež rozbije vše, co nás cíli vzdaluje, co překáží jít k Bohu blíž a brání lásce stoupat výš.
	⁵⁶Tak slovo tvé je semenem. Když padne v dobrou, kyprou zem, dá stonásobný užitek, kde proniknout smí do srdce.
V:	⁵⁷Očisti, Otče, srdcí chrám, ať promlouváš zde jen ty sám. V nás všechno doveď k plnosti, ať smíme být tvou radostí!
	⁵⁸Ať po příkladu Matky své tvé slovo v srdci chováme. Ať dozrává v nás každý den a v nebi dá pak hojnou žen.
	⁵⁹Pak svět, jenž dosud bloudí tmou, s úžasem přijme lásku tvou a v tobě najde věčný mír, jak anděl tvůj mu přislíbil. Amen.

Credo

K:	⁶⁰V nás žije víra, důvěra, když věčná Pravda promlouvá. Ochotně mysl skláníme a srdce věrně za ní jde.
	⁶¹Víra je cestou bezpečnou, na kterou slova tvá nás zvou. Ten jenom spásy dosáhne, kdo víře věrný zůstane.
L:	⁶²Věříme, Otče, že moc tvá svět k existenci volala. Ty vedeš, řídíš v každý čas jej moudře vzhůru k sobě zas.
P:	⁶³Ty, který trůníš nad nebem, se vlídně skláníš v naši zem. Tvá láska Syna vidí v nás, jenž s tebou vládne v každý čas.
L:	⁶⁴My malí jsme a slabí též, ty k vznešenosti sám nás zveš, jak údy Těla Kristova, vždyť v Něm je naše oslava!
P:	⁶⁵Ty bytost naši povznášíš a ve svůj chrám ji proměníš. Pak s Duchem Svatým, se Synem ji učiníš svým příbytkem.
L:	⁶⁶Tělo se, duše zasvětí jen Nejsvětější Trojici, jenž v nás jak v nebi trůní, dlí a dává nám své bohatství.
P:	⁶⁷Tak milostí jsme ceněni nad všechno hmotné stvoření a víc než vesmír kolem nás jsme Bohu dražší v každý čas.
L:	⁶⁸A mnohá díla umění jsou jenom slabé mámení, když srovnáme je s nádherou, jíž zdobíš duši láskou svou.
P:	⁶⁹Ty svého Syna dal jsi nám, on na kříži byl v oběť dán. Též Ducha Pravdy pošleš zas, jenž vychovává v lásce nás.
L:	⁷⁰Tvůj anděl stojí na stráži, on chrání nás a provází a dobrotivá Matka vždy se o nás něžně starat smí.
P:	⁷¹Ty svěřil jsi nás církvi své, jež nevěstou se Krista zve, s ní bezpečně jdem životem, vždy s pravdou, láskou v srdci svém.
L:	⁷²Za nás se Syn tvůj přináší za oběť zde na oltáři. Jak přítel, pokrm v tichosti dlí stále v naší blízkosti.
P:	⁷³Chceš otcovsky se k nám vždy znát, též podíl v dobrech Syna dát a všechno, cos nám určil nést, má k věčné spáse duši vést.
L:	⁷⁴Tvým pozdravem je každý kříž, on pomáhá nám stoupat výš, dá směr nám pevný, neměnný, je vzpruhou v každém snažení.
P:	⁷⁵Zve k rozhodnutí znovu nás být připraveni v každý čas pro Krista, jenž v nás žije jen, v nás působí, blíž k tobě zve.
L:	⁷⁶Jak květiny se k slunci pnou, jež života je zárukou, tak obracíme srdce své vždy ke tvé lásce otcovské.
P:	⁷⁷Za vším, co v žití potká nás, k nám s láskou promlouvá tvůj hlas. Chcem vroucně skrýt se v náruč tvou, nést rádi kříže s odvahou.
L:	⁷⁸Ať ve svatyňce srdce zní ti chvála, dík a nadšení. V ní nebudeš již opuštěn, my budeme žít s tebou jen.
P:	⁷⁹Chcem u oltáře srdcem dlít a s celým nebem poklonit se Kristu, jenž zde skrývá se a tiší touhu po lásce.
L:	⁸⁰My věříme, že podíl dá nám s Ježíšem pak láska tvá, až dojdem k slávě vzkříšení a Kristu budem podobni.
P:	⁸¹Až přijde Soudce, světa Pán a žezlo chopí ve svou dlaň, dej po pravici tvé nám stát, na hostinu se s Kristem brát! Amen.

Obětování

K:	⁸²Věčný Otče, přinášíme sem k oltáři dary naše. Jimi vyjadřuje duše, že zcela nic nevlastníme.
L:	⁸³Vše, co jsme a vše, co máme, klademe zpět do tvých dlaní. Použij nás pro své plány. V oběť se ti podáváme.
	⁸⁴Vem nám všechna vlastní přání. Kéž jak nástroj lásky tvojí smíme celou duší svojí věrně splnit své poslání.
P:	⁸⁵Jak se promění chléb s vínem cele v Ježíšovo bytí, tak pozvedej naše žití, s námi čiň jak se svým Synem.
	⁸⁶Kéž vždy přetváří tvá Moudrost podle rysů tvého Syna, jež nese tvář Mariina naše činy, naši bytost.
L:	⁸⁷Když slavíme oběť Krista – ať skrze nás jeho krása, světu, jenž jen marnost hlásá, září denně nová, čistá.
	⁸⁸Pak s námi nic neotřese. Jistí jsme jak v tvrzi pevné, jako v hnízdě ptáče zpěvné, i když vichr bouři nese.
P:	⁸⁹Ať svoboda Božích dětí v našem bytí jasně září, nese světu zvěst, jež blaží, aby mohl ozdravěti.
	⁹⁰Nechceme tvé plány mařit. Námi můžeš dílo tvořit, více svoji slávu množit, v nástroji svém světu zářit.
V:	⁹¹Duchu Svatý, k nám zavítej, darům dej své požehnání, ať v nich má Bůh zalíbení, sám v nás písně chvály zpívej. Amen.

Preface

K:	⁹²Se sbory jasných andělů, s Královnou nebes pospolu se v tomto světě spojíme zde před oltářem lásky tvé. Ať písně chvály vstříc ti znějí a naše srdce dík ti pějí.
	⁹³Tys, Otče, velký, nesmírný. Tvůj Syn, tvým bytím zplozený je s tebou stejné podstaty. Jsi láskou věčně bohatý ve Svatém Duchu, jemuž sláva se s tebou, Synem věčně vzdává.

Sanctus

V:	⁹⁴Svatý, svatý, svatý Pán! Šumí země, oceán. Chvála tvá zní vesmírem. Vše je roucha tvého lem! Nekonečně jásá ti: Svatý, svatý na věky!
	⁹⁵"Svatý", pěje nebes sbor, velebí tě každý tvor. "Svatý" - zvučí nad říš hvězd církve svaté chvalozpěv. Zem se s nebem spojila, by tě věčně slavila. Amen.

Před proměňováním

K:	⁹⁶My podáváme ruce jak znak jednoty srdce všem, kdo se dílu dali a v Kristu podřídili
V:	⁹⁷se naší milé Paní, jež v Schönstattě se sklání.
K:	⁹⁸Ať Maria k tvé chvále působí v církvi stále. V ní mír tvůj posiluje, vždyť církev v světě žije!
V:	⁹⁹Ať roste její říše, svět vede v Bohu výše!
K:	¹⁰⁰Žár představeným daruj své lásky - temné vzdaluj, svým úřadem ať vedou nás ke spojení s tebou,
V:	¹⁰¹ať církev rozšiřují, jí světce vychovají.
K:	¹⁰²Ty posíláš vždy znovu k nám Syna svého dolů. On slaví na oltáři svou oběť před tvou tváří.
V:	¹⁰³Kéž naše nic se zase s ním spojí k duší spáse. Amen.

Po proměňování

K:	¹⁰⁴Meč svatý dvojí proměny dal světu zas dar zázračný – Krista, jenž hříchy světa sňal, když na kříži se v oběť dal. Své bytí spojujeme s ním, jak nástroj s darem obětním.
	¹⁰⁵Teď v duchu víry vidíme tam na golgotské výšině stát jeho Matku u kříže a s láskou na nás pohlížet. S Ježíšem sebe v oběť dá za nás dle přání Otcova.
P:	¹⁰⁶My s Kristem kladem na oltář též sebe, věčný Otče náš a bez výhrad se klaníme zas všemohoucí lásce tvé, jež život darovala nám. Disponuj s ním vždy ty sám!
	¹⁰⁷Uskutečni své lásky plán, jejž pro život jsi určil nám a od věčnosti stanovil, i kdyby žal a kříž v něm byl. Hleď, s Kristem pníme na kříži, jak láska k tomu vybízí.
L:	¹⁰⁸V otcovské lásce přijmi zas Krev Kristovu na smír za nás,... meč zasloužených trestů vzdal, vždyť Syn tě slaví hymnem chval. A každou svatou obětí vše s tebou smíří, posvětí.
	¹⁰⁹Se zalíbením pohlížíš na vykoupenou lidstva říš, nám otcovskou dlaň podáváš, mír vytoužený světu dáš a žehnáš poli, krajině, tvé stopy všude vidíme.
L:	¹¹⁰V dík podává se ti náš Pán za vše, co učinil jsi nám. Tys naše bytí povýšil a v údy Krista přetvořil, též jeho úkol jsi nám dal, bys dílo spásy dokonal.
	¹¹¹Před zlem s nás ukryl v dlani své, jak Marii kdys v žití zde; udělil darů bezpočet, i duše mnohé k nám jsi ved. My život tvého Syna teď v Marii jdem ti nabízet.
P:	¹¹²V něm přednášíme v důvěře ti také dětské prosby své. Ať žádáme o sebevíc, vše proti Němu je jen nic. Když v Něm před tebou stojíme, vznešení, velcí, mocní jsme.
	¹¹³Ať vnitřně pravdiví vždy jsme, tvé dokonalé nástroje. Ne my, jen On ať žije v nás a všechny vzhůru vede zas, až výheň lásky spojí je s tím, který svatost sama je.
	¹¹⁴Co dal nám Pán svou závětí, to zachovej nám na věky: Podivuhodnou Královnu, jež pokladem je Schönstattu. Když zůstaneme věrni jí, vždy pošle nám ty nejlepší.
V:	¹¹⁵V Beránku, který vítězí svou smrtí, láskou bez mezí, ve Svatém Duchu přijmi vše co s dětskou myslí neseme. Pokorné naše klanění, smír, prosby, díkůčinění. Amen.

Otče náš

K:	„Otče náš“ ...
V:	¹¹⁶Bez svých zásluh, Otče náš, jdem jak děti před tvou tvář. V Kristu povýšeni jsme ze sluhů na syny tvé.
K:	„Otče náš“...
V:	¹¹⁷Radostně jsme spojeni v tobě všude na zemi. Pro všechny ty stejný jsi – Otec láskou bohatý!
K:	Jenž jsi na nebesích ...
V:	¹¹⁸Na nebesích trůn svůj máš, tam nám s tebou podíl dáš. Vládneš nám též láskou sám, v srdcích máš svůj svatostánek.
K:	Posvěť se jméno tvé ...
V:	¹¹⁹Tobě zněj čest, sláva výš, který nad vším tvorstvem bdíš. Vše se klaní moci tvé, chválí slavné jméno tvé.
K:	Přijď království tvé ...
V:	¹²⁰Království tvé přijď již sem, aby rájem byla zem. Ať v ní vládne pravda zas, láska, právo v každý čas.
K:	Buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi ...
V:	¹²¹Vůle tvá nám normou buď, dle níž každý sebe suď. Ona život přetváří, na tvá přání zaměří.
K:	Chléb náš vezdejší dej nám dnes...
V:	¹²²Chléb pro tělo, duši dej, v každé nouzi pomoc přej. Ukaž, že náš Otec jsi, když ďábel lstivě útočí.
K:	A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům ....
V:	¹²³Odpusť nám hřích, vinu zas. Trpělivě každý z nás snášet chce a promíjet, čím ho zraní lidé, svět.
K:	A neuveď nás v pokušení ...
V:	¹²⁴V pokušení sílu dej, duši zemdlít nenechej. Před příležitostí chraň, která platí hříchu daň.
K:	Ale zbav nás zlého ...
V:	¹²⁵My, jež v dětských duších svých zavrhujem s tebou hřích, slabí jsme - to patří k nám, zbav nás zhouby hříchu sám!
K:	Amen ....
V:	¹²⁶Amen! Ano, tak se staň! Vkládáme se ve tvou dlaň. V péči rukou otcovských je vždy blaho dští tvých. Amen.

Před svatým přijímáním

K:	¹²⁷V Beránku, jenž v oběť dal se, pokrm pro své duše máme. Syna, jejž ti podáváme, daruješ ty zpět nám zase.
	¹²⁸Jak se pokrm proměňuje tiše v toho, jehož sytí, tak prostupuj naše bytí, ty, jejž všechno oslavuje.
	¹²⁹Jak čistý dar k zasnoubení dáváš žhavé lásky plamen, který v Srdci tvém má pramen, k našich duší naplnění.
	¹³⁰Obětní žár, jenž tě pudí sebe sama z lásky zmařit, vzněť nás o totéž se snažit, znič, co k opaku nás nutí.
P:	¹³¹Oheň našich pudů ztišíš. Slast tvé lásky zakoušíme, na výslunní tvém dlít smíme, k věčné radosti nás vzkřísíš.
P:	¹³²Chceš nás slabostí též zbavit; proti vášním, jež nás ženou, toužíš být nám hrází pevnou, zdraví našich duší chránit.
L:	¹³³Když tě hodně přijímáme, dáš záruku oslavení, a s tvým Tělem zpodobení, až vítězství dosáhneme.
P:	¹³⁴Ty jsi chlebem Božích dětí, mučedníkům k síle daný. Víno, které plodí panny, zdroj, jenž apoštoly světí.
L:	¹³⁵Chceš nás všechny v jedno spojit, abychom tvým Tělem byli. Také bratry, sestry směli u oltáře v tobě najít.
P:	¹³⁶Tys zdroj míru jasný, čirý, pouto, národy jež pojí. Moc, co všechen nesvár zhojí, Světlo, které teplo šíří.
L:	¹³⁷Ty přemáháš ďáblovy lsti. Tam se satan na ústup dá, kde jsi ty a snoubenka tvá, v níž je znamení vítězství.
V:	¹³⁸Jako laň po vodách bystřin, nevěsta po lásce touží. Ať tvá láska v srdci hoří, zcela poddajným je učiň.
	¹³⁹Jsme synové marnotratní, přijímat tě nejsme hodni. Však, když láskou tvou jsme zváni, k tobě jdem bez zmatků, bázní.
	¹⁴⁰Jdeme rozhodnout se znovu tvárným voskem být v tvé dlani. Pak splníme své poslání, nástrojem být pro obnovu. Amen.

Po svatém přijímání:

K:	¹⁴¹Jak sis stánek vytvořil v Matce své, v ni sestoupil, když ti řekla fiat své, tak ses sklonil v srdce mé.
	¹⁴²Na hrudi tvé tiše dlím, jak si v srdci přát jen smím, jako kdys tvůj učedník. Pro království tvé smím žít.
	¹⁴³Jak na nebi trůn svůj máš, s Otcem v slávě přebýváš, tak též celou bytostí v hloubi duše mé teď jsi.
	¹⁴⁴Žezlo držíš v ruce své, vládneš městům, krajině. Zem i nebe je tvůj stan, ty jsi světů Král a Pán.
L:	¹⁴⁵Ve víře se ti klaním, za nástroj se nabízím. Pro sebe už nechci nic, v slávě tvé je štěstí víc.
	¹⁴⁶Lásky svojí čistý cit tobě jen chci zasvětit. Všechno, co ji zraňuje, pro mne jenom marnost je.
	¹⁴⁷Tobě patří, co mé jest, moje tělo, krev i čest, moje vůle, srdce vzdech, v radosti i v bolestech.
	¹⁴⁸Vše, co jsem a vše, co mám cele tobě podávám. Pro duše si všechno vem, i když trpět budu jen.
P:	¹⁴⁹Ty, jenž křížem k slávě jdeš, i mou drsnou kázeň chceš. Tobě mám se zpodobit, obětí a láskou žít.
	¹⁵⁰Víno lisem musí jít, zrno dá se rozemlít, přes tmu hrobu k světlu jdem, smrtí jen jsme vítězem.
	¹⁵¹Vem mé srdce, ruku mou, vítězství je zástavou. Ránu kopím uč mne snést, muky hřebů tiše nést.
	¹⁵²Korunu dej trnovou, posměchem syť, potupou. Nic mi příliš nebude, když jde, Pane, o tebe.
L:	¹⁵³Vše, co dílu prospívá, jemuž patří síla má, pro mne rozkazem je tvým, jemu všechno podřídím.
	¹⁵⁴Ty mně vždy svou pomoc dáš, v samotě mne nenecháš. Se mnou boj i kříž chceš nést, přes dálku a tvrdost cest.
	¹⁵⁵Ty sám půjdeš se mnou tam, kde poslání splnit mám. Ať pohany k tobě zvát, nebo u věřících stát.
	¹⁵⁶Ty dáš světlo, sílu, jas, proti každé vášni hráz. V obraz tvůj mne přetvoříš, který v Snoubence své zříš.
P:	¹⁵⁷Za Božího Ducha chrám připravíš mé srdce sám. On mi velkodušnost dá, touhu splnit přispěchá.
	¹⁵⁸Když tak v tobě zůstávám, budeš jednat ve mně sám. A náš Otec z výsosti shlédne na mne s radostí.
	¹⁵⁹Může se mnou budovat zaslíbený Boží stát, kde jen jeden pastýř je, vše v jednotě spravuje.
	¹⁶⁰S důvěrou pak čekat jen na poslední soudu den. A jít v každé hodině s tebou k věčné hostině.
V:	¹⁶¹Synu Boží, buď ti čest, který s Otcem kraluješ, též i Duchu Svatosti teď i v celé věčnosti. Amen.

Ite, misa est:

K:	¹⁶²Od oltáře, Pane, zas posíláš v své síle nás, aby všední život náš měl tvé rysy, tvoji tvář.
V:	¹⁶³Jak je ptáček v hnízdě svém, které je mu domovem, krouží láska dětí tvých kolem stanů posvátných.
	¹⁶⁴Tam, kde věčné světlo plane, nikdy neuhasíná, našich duší žár je skryt, v touze se ti zasnoubit.
	¹⁶⁵Lidská srdce, celou zem k výšinám vždy zvedat chcem, všech prostředků použít, společně pak k Otci jít.
	¹⁶⁶Jak chléb, víno zasvětí se ti v mešní oběti, tak vždy v našem konání ať je obětování.
	¹⁶⁷Svatý, svatý, plesá chór, svatý, jásá tvorstva sbor. Všechno chce se proměnit, svatým být a svatě žít.
	¹⁶⁸Přijímání jediné zem i nebe slavit chce, s Kristem všechno sjednotit, Boží slávu odhalit.
	¹⁶⁹S naší Matkou, Královnou, ve všech bojích vítěznou, starého již draka sraz do propasti pekla zas.
	¹⁷⁰Vše ať království je tvé, nese rysy hlavy své. Radostně ať velebí věčně Boha na nebi. Amen.