Večerní zasvěcení

357Po námaze, tíži dne,
k tobě, Otče, spěcháme.
Tys nás vedl dnešním dnem,
zvolil spásy nástrojem.

Dík

358Ať ti zní zpěv díků, chval,
že jsi po boku nám stál,
s námi vedl k plnosti
dílo ke své radosti.
359S každým z nás jsi počítal,
když jsi Schönstatt budoval.
Ten jsi v lásce vyvolil,
aby svět se obnovil.
360Mariina ruka nás
pevně, věrně vedla zas.
Kristu jsi nás zasnoubil,
v něm posláním pověřil.
361Požehnání svatý proud
bohatě směl vytrysknout
z oltáře do duše nám,
jak milosti oceán.
362S láskou jsi nás pozdravil,
do života štěstí vlil,
když jsme Krista potkali
a v bližním ho poznali.
363Často v lidské bolesti
zval nás do své blízkosti,
nebo křížem navštívil,
jím nás sobě zpodobil.
364Co je Otci k radosti,
vracím k proudu milostí,
který tryská v kapličce
k slávě Božské Trojice.

Vyznání vin

365Co zranilo srdce tvé,
co ti láskou dlužíme,
vlož do Krve Kristovy,
aby viny zmizely.
366Hleď, Otče, jak Maria
s námi je, se přimlouvá.
Pro svou vroucí lásku k ní
vlídně na nás pohlédni.
367V našich srdcích mnohé zlo
nad milostí převládlo,
často bližší svět nám byl,
než tvé přání, dílo, cíl.
368A když srdce nebděla,
spoutalo nás naše já.
Vášeň, tajná výhrada
lásce sílu odňala.
369Velký, krásný ideál
ve slovech jen zůstával.
Skutky, jež jsme konaly,
často opak hlásaly.
370Nevyužily jsme čas,
když k dobrému zval tvůj hlas.
Mnohdy nedbalostí svou
ztratili jsme přízeň tvou.
371Daleko byl ideál,
pro který‘s nás povolal.
Denní boj byl plný vin,
když nám chyběl duch i čin.
(zpytování svědomí)

Cvičení v umírání

372Zrak tvůj, Pane, proniká
jádro duše, naše já.
Přijdeš soudit v moudrosti
svět, až dojde k plnosti.
373Co nás ještě spoutává,
láska změnit hned žádá.
S dětskou myslí svobodně
v Kristu se ti dáváme.
374S ním neseme bolest, kříž,
pozemského boje tíž.
V smrti silou svátostí
dojdem k bránám věčnosti.
375V znaku kříže dotýkám
smyslů se a prosbu mám:
ať je v nich vše zlomeno,
co je hříchem raněno.
376Hříchů a chyb lituji,
vždyť tě přesto miluji.
Skryj mne v lásky oceán,
pak splním tvůj svatý plán.
377Lásku jsi nám daroval,
v odměnu však nevděk vzal.
Blažily nás dary tvé,
my nedbali na tebe.
378Co pro duše dali jsme,
nemohlo nést plody své.
Co dlaň jedna vztyčila,
prudkost druhé zničila.
379Proto hledíš zarmoucen
na nás, jež máš v lásce jen,
na svatyňku naši též,
kde s Marií kraluješ.
380Všechno bude jiné zas.
Svět už nesmí zlákat nás,
přemůže jej ideál,
jenž z nás zářit bude dál.

Prosba

381V odpočinku buď nám blíž,
všechny pudy zlé v nás ztiš;
ruka tvá nás mocně chraň
před útoky pekla bran.
382Naplň srdce láskou svou,
radostí a odvahou
jen pro tvoje dílo žít,
s Marií svět zachránit.
383Dej, ať zdrávi, svěží zas
ráno vstanem v přesný čas,
a tvé službě ochotně
zasvětíme síly své.
384Do srdce nás, Matko, vpiš,
stále nás veď k nebi blíž
pro úmluvu lásky nás
chraň a žehnej v každý čas.

Požehnání

385Ať vždy Boží požehnání
provází a zlého chrání
ty, kdo všechny svoje síly
tvému dílu zasvětili.
Amen.