Modlitba k zavtělení
568Dnes stojím v touze zas u svaté brány,jsou všechny dveře její zotvírány
a rodina mne s láskou přijímá.
To štěstí sotva pochopit se dá!
Ať uvadne síla pravice mé,
když srdce na tebe zapomene,
ó Schönstatte!
569Co krásnějšího přát si v tuto chvíli,
než rodině dát všechny svoje síly.
To největší je pro mne na světě,
s ní dobré, zlé nést srdcem dítěte.
Ať uvadne síla pravice mé,
když srdce na tebe zapomene,
ó Schönstatte!
570Ti druzí ať svá společenství chválí
a rozvíjí se po svém zde i v dáli.
Pro mne však štěstí bude v snaze jen
být velkodušný naším způsobem.
Ať uvadne síla pravice mé,
když srdce na tebe zapomene,
ó Schönstatte!
571Od dnešního dne mám už symbol brože,
on s jásotem do světa volat může:
jen rodině vždy budu zadaná,
pro ni jsem byla na svět poslaná.
Ať uvadne síla pravice mé,
když srdce na tebe zapomene,
ó Schönstatte!
572Už žiji v rodině, jíž Bůh sám zvolil
a v dobrotě mne navždycky s ní spojil.
Jen zde a nikde jinde na světě
jít mohu k věčné spáse v jistotě.
Ať uvadne síla pravice mé,
když srdce na tebe zapomene,
ó Schönstatte!
573Maria, Matka v ochranu mne vzala
a před Bohem se věrně zavázala
po celý život o mne pečovat
a v smrti k vítězství mne v Kristu zvát.
Ať uvadne síla pravice má,
když srdce na tebe zapomene,
ó Schönstatte!
574Jen Kristu patřím už a nebes Paní,
svou milostí se oba ke mně sklání.
O pravou svobodu smím bojovat,
ji každého dne ráda Bohu dát.
Ať uvadne síla pravice má,
když srdce na tebe zapomene,
ó Schönstatte!
575Ve svaté svobodě má cesta spěje
od místa k místu, tam, kam Bůh si přeje.
Však v rodině své zázemí smím mít,
ta objímá mne, v lásce touží skrýt.
Ať uvadne síla pravice mé,
když srdce na tebe zapomene,
ó Schönstatte!
576Teď znovu vlastnit mohu Matku, Otce
a ušlechtilých sester čistá srdce.
Mám také právo v srdci svém je skrýt
a svoji bytost zas v nich zakotvit.
Ať uvadne síla pravice mé,
když srdce na tebe zapomene,
ó Schönstatte!
577A jejich láska, modlitba a oběť
dá k bránám věčnosti mi šťastně dospět.
Vždyť ony svojí láskou, věrností
mi pomohou jít cestou k vítězství.
Ať uvadne síla pravice mé,
když srdce na tebe zapomene,
ó Schönstatte!
578Pro jejich snahu čistou, ušlechtilou
mne naplní Bůh svými dary, silou
a Matka s láskou na mne pohlíží,
v ní v Kristu vše se k Otci přiblíží.
Ať uvadne síla pravice mé,
když srdce na tebe zapomene,
ó Schönstatte!
579Boj statečný, jejž vedou s proudy času
má otevřít mé srdce snahy hlasu.
Když poctivě si vydobyly čest,
smím hrdost na rodinu s nimi nést.
Ať uvadne síla pravice mé,
když srdce na tebe zapomene,
ó Schönstatte!
580Co hrdinství tu svatost od nich žádá,
to denně kéž mi novou vzpruhu dává.
O palmu vítězství chcem vést boj jen
a písní lásky jásat každý den.
Ať uvadne síla pravice mé,
když srdce na tebe zapomene,
ó Schönstatte!
581Mě pouto s rodinou tak úzce pojí,
že kdo ji chválí, množí chválu moji
a kdo ji haní, pohrdá i mnou:
tak spojeni jsme silnou jednotou.
Ať uvadne síla pravice mé,
když srdce na tebe zapomene,
ó Schönstatte!
582Co konat pro království Boží smějí,
to podepřu i dětskou snahou svojí.
Vždyť rodina je moje druhé já,
v ní vše mne bytostně se dotýká.
Ať uvadne síla pravice mé,
když srdce na tebe zapomene,
ó Schönstatte!
583Když na ni nelad, slabost, chyba padne,
i tehdy úcta moje neochabne.
Kéž nikdy to, co pouze lidské v ní
mé rozhodnutí k lásce nezmění.
Ať uvadne síla pravice mé,
když srdce na tebe zapomene,
ó Schönstatte!
584Co neslouží jí ke cti venku, v světě,
to uchovat chci po všechen čas v skrytě.
Zde zahalím se pláštěm mlčení
a životem svým dělám pokání.
Ať uvadne síla pravice mé,
když srdce na tebe zapomene,
ó Schönstatte!
585I kdybych zklamání v ní prožívala,
pak rodině bych věrnost zachovala.
Vše, co mi dala, láskou splácet chci
a pomáhat jí v boji k vítězství.
Ať uvadne síla pravice mé,
když srdce na tebe zapomene,
ó Schönstatte!
586Nás neochvějná jednota vždy pojí,
jí zažehnout chcem lásku, věrnost svoji
a společně nést boj o vítězství
pro mariánské Otce království.
Ať uvadne síla pravice mé,
když srdce na tebe zapomene,
ó Schönstatte!
587Když u oltáře jsme se zasvětily,
chcem s rodinou jít k nejvyššímu cíli
a věříme, že nikdy nezhyne,
kdo svazku lásky věrný zůstane.
Ať uvadne síla pravice mé,
když srdce na tebe zapomene,
ó Schönstatt!
588Milosti největší má duše vidí
v dobrotě Boží, jež mé cesty řídí
a vedla vždycky k rodině mne blíž.
Kéž pokorný dík stoupá v nebes říš!
Ať uvadne síla pravice mé,
když srdce na tebe zapomene,
ó Schönstatte!